1. Peníze jsou dohoda
Bez peněz si nedokážu dnešní ekonomiku představit. Peníze jsou mazadlem ekonomiky, bez kterého by se zadrhla a přestala by v dnešním slova smyslu fungovat. Peníze jsou však pouze naše vzájemná dohoda o všeobecném, ekvivalentu cen všech produktů, služeb, práce a kapitálu. Této dohodě věříme a dodržujeme ji – bez ní by peníze ztratily svůj smysl.
2. Bitcoin jako čistá virtualita
Dnešní běžné měny jako USD, EUR, CZK jsou již z větší části virtuální – většina peněz v oběhu je vedena v elektronické podobě. Klasická hotovost ve formě bankovek a mincí je v podstatě na ústupu. Základem běžných měn jsou ekonomické hodnoty země (nebo politického uskupení zemí), která měnu emituje a spravuje. Co je však reálným základem kryptoměn (jakou je například bitcoin) není zřejmé. Jsou založeny na specifickém algoritmu, současných informačních technologiích a internetu a ve své virtuálnosti jsou tak vůči běžným měnám umocněny. To znamená, že reálně neexistují a jejich hodnota vychází pouze z dohody ve společnosti, že je budeme vzájemně akceptovat pro směnu – jako čistě virtuální cenový ekvivalent.
A pokud bude existovat skupina lidí, kteří budou bitcoinu důvěřovat, bude mít v ekonomice místo.
3. Ať žije spekulace
Nezaměňujme však důvěru za spekulaci. Už to, že vlastně nikdo neví, kdo za bitcoinem doopravdy stojí, vytváří auru tajemna a živnou půdu pro investiční spekulanty. Mohou manipulovat, fabulovat a „informovat“, až „Přijdou hloupí, všechno skoupí!“, jak se říká. Koupili byste si třeba auto, kdybyste nevěděli kdo ho vyrobil, kde a jaké má vlastnosti včetně výsledku crash testů? Většinou ne, protože přece nebudete kupovat „zajíce v pytli“. Bitcoin však řada lidí používá, i když takové základní věci neví – tedy kdo stojí za jeho vývojem a uvedením na trh, zda je skutečně „nesledova(tel)ný“, zda způsob jeho získávání bude trvat i nadále, zda existují nějaké záchranné mechanismy pro případ krize této kryptoměny apod. Tyto zásadní otazníky hrají do karet spekulantům, pro něž jsou kryptoměny pouze dalším rozšířením jejich virtuální investiční hry, která však reálnou ekonomiku spíše ochuzuje. Třeba i v tom smyslu, proč dnes existují celé serverové farmy, které ve virtuálním IT světě „dolují“ nové bitcoiny. Není to jen prachu prosté plýtvání kapacitami?
4. Bitcoin vs. compliance
Bitcoin se tak díky své neurčitosti jeví jako ideální řešení pro černý trh na internetu a také jako nový nástroj praní špinavých peněz. Většina plateb v běžných měnách dnes totiž směřuje k větší průkaznosti a doložitelnosti pro potřeby jednotlivých vlád, což dokládá stále se zpřísňující regulace vyspělých zemí (od legislativy týkající se anti-money laundering přes americkou FATCA, ale i naši tuzemskou elektronickou evidenci tržeb nebo kontrolní hlášení DPH).
Jenže – jak jsem zmínil dříve – kdo vlastně za bitcoinem stojí? A není v jeho kódu implementován virtuální červ, který někam odesílá citlivá data – jako např. odkud, kam, kdy a zač se bitcoin převedl? Nechci vytvářet konspiraci, ale z vlastní zkušenosti vím, že co je jednou převedeno na elektronická data, dá se takřka vždy s větším či menším úsilím dohledat. Bitcoin tak může být past světového formátu. Proto bude vždy lepší dodržovat nastavená pravidla, ať už jsou jakákoliv. A bitcoin (nebo i jiné měny) využívat pouze v rámci platné legislativy.
